Informace od zdravotní sestry

MENU

  

WARFARIN

  

HODNOTY INR

  

DIETA

  

ALTERNATIVY

  

Kustovnice a Warfarin

 


Aktualizováno:

Dieta při užívání Warfarinu

Warfarin musí být užíván výhradně pod lékařským dohledem, jelikož může reagovat na jiné léky nebo potraviny, které jíme. Mezi takovéto potraviny patří i kustovnice, kterou je tedy nutné konzumovat jen pod dohledem lékaře, aby lékař mohl případně upravit dávkování léku. I bylinné přípravky, které zahrnují heřmánek, česnek, ginkgo nebo borůvky, reagují s účinnou látkou jménem warfarin.

Goji podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že godži (goji) jsou plody dvou druhů kustovnice – kustovnice cizí (Lycium barbarum) a blízce příbuzné kustovnice čínské (L. chinense). Kustovnice jsou opadavé keře s jednoduchými střídavými listy a pravidelnými purpurovými květy, řazené do čeledi lilkovité a pocházející z Asie. Pěstují se zejména ve střední a severní Číně. Plody a mladé listy jsou v asijských zemích součástí jídelníčku, plody a kůra kořenů jsou využívány v místní medicíně. Na přelomu tisíciletí se godži objevilo i na trhu v Evropě a Severní Americe a od té doby jeho obliba stoupá. V České republice jsou sušené plody běžnou součástí sortimentu obchodů se zdravou výživou a potravinovými doplňky. V některých zemích jsou nabízeny též džusy s obsahem šťávy z godži.

Dle Wikipedie medicínské studie potvrdily, že godži má léčivé účinky u plodů, kvůli nimž jsou v asijské medicíně využívány již po celá tisíciletí. Zároveň se kolem tohoto produktu točí celá řada mýtů a omylů, a to jak v identitě rostlin, oblasti a způsobu jejich pěstování a sběru, tak i co se týče proklamovaných účinků a obsahových látek. Prodávané plody bohužel často obsahují stopy různých pesticidů. Godži se konzumuje syrová, sušená nebo jako šťáva.

Kustovnice cizí (Lycium barbarum) a kustovnice čínská (L. chinense) jsou opadavé keře s jednoduchými listy a dorůstají obvykle výšky 0,5 až 2 metry. Mají pravidelné, purpurově zbarvené květy nálevkovitého tvaru. Plodem je žlutooranžová až červená dužnatá bobule. Plody jsou vejcovité až podlouhlé a obsahují 4 a více žlutých nebo žlutohnědých plochých semen. U kustovnice cizí jsou 0,4 až 2 cm dlouhé a 0,5 až 1 cm široké a semena jsou větší (2,5 až 3 mm). Kustovnice čínská mívá ve volné přírodě plody asi 0,7 až 1,5 cm dlouhé a 5 až 8 cm široké. U pěstovaných rostlin bývají větší, až 2,2 cm dlouhé a 1 cm široké. Také var. potaninii má větší plody, až 2,5 cm. Semena jsou jen asi 2 mm dlouhá. Za zralosti se plody uvolňují z vytrvalého zeleného kalichu a opadávají. Velikost, tvar plodů a množství semen jsou u různých kultivarů kustovnice cizí odlišné. Některé kultivary pěstované v současné době v Číně jsou hybridogenního původu. Oba druhy kustovnice jsou si značně podobné. Hlavní rozlišovací znaky spočívají v poměrné velikosti květních částí, tvaru kalicha a ochlupení koruny, dále ve vzrůstnosti rostlin, tvaru listů a velikosti semen. Většina rostlin pěstovaných a nabízených jako kustovnice čínská je ve skutečnosti kustovnice cizí.

Jak se uvádí ve Wikipedii, sušené plody godži jsou oranžovočervené a mají svraštělý povrch. Chutí poněkud připomínají rajčata. Vůně může evokovat datle, hrozinky nebo sušené brusinky a lze v ní rozeznat i sladké lékořicové tóny. Wikipedie zmiňuje, že jako země původu kustovnice cizí je zpravidla uváděna Čína, některé zdroje však jako původní areál rozšíření uvádějí oblast jihovýchodní Evropy a Malé Asie. V současné době se vyskytuje zdomácnělá v teplejších oblastech Evropy, Asie a Severní Ameriky a v severní Africe. Ve své domovině (v Číně) roste zejména v křoviskách, pustinách, zasolených místech, podél cest a v okolí lidských sídel. Je rozšířena od teplejších oblastí mírného pásu po subtropy. V České republice se vyskytuje roztroušeně až hojně v celém termofytiku a v teplejších oblastech mezofytika. Roste zde na druhotných stanovištích, zvláště na okrajích cest, na rumištích a neudržovaných místech, podél zdí a podobně, zejména na sušších, zásaditých, lehkých, živinami bohatých půdách. Kustovnice čínská se vyskytuje v Asii od jihozápadní Asie přes Čínu a Mongolsko po Japonsko a Thajsko. O původnosti druhu v různých částech tohoto areálu není dostatek informací. V Evropě občas roste jako zdomácnělá.

Wikipedie uvádí, že mezi hlavní účinné látky v plodech kustovnice náležejí polysacharidy a karotenoidy. Dále jsou přítomny flavonoidy, volné aminokyseliny, vitaminy, mastné kyseliny, steroidy a různé další látky. Godži je rovněž bohaté na minerální látky. Na rozdíl od většiny jiných lilkovitých rostlin neobsahují dané druhy kustovnice v relevantním množství ani alkaloidy, ani glykosidy. Ve 100 g sušeného godži je obsaženo celkem 391 kcal energie, 56 g cukrů, 7,4 g vlákniny, 11 g bílkovin a 3,6 g tuků.

Polysacharidy

Z hlediska účinků nejvýznamnější a nejvíce studované obsahové látky plodů kustovnice jsou polysacharidy, označované zkratkou LBP (lycium barbarum polysacharides), a glykopeptidy, označované jako LBGp. Tvoří asi 5 až 8 % hmotnosti suchého plodu. Jsou to látky rozpustné ve vodě. Jedná se o komplexní směs, v níž převládají silně větvené heteropolysacharidy, polypeptidy a proteoglykany. Asi 90 až 95 % této směsi molekul tvoří cukerné jednotky. Zastoupena je xylóza, glukóza, arabinóza, galaktóza, manóza, rhamnóza a kyselina galakturonová. Podle některých údajů převládá xylóza a glukóza, dle studie z roku 2010 převládá arabinóza. Rovněž v nich bylo zjištěno celkem 18 aminokyselin. Některé z polysacharidů a glykopeptidů byly izolovány v čisté podobě pomocí chromatografických metod.

Karotenoidy

Dle Wikipedie je v suchých plodech godži obsaženo 0,03 až 0,5 % karotenoidů (pro srovnání, v čerstvé mrkvi je to 0,06 až 0,3 %). Tyto látky jsou zodpovědné za oranžovou až červenou barvu plodů a jejich obsah stoupá s tím, jak plody dozrávají. V extraktech z plodů kustovnice cizí bylo zjištěno celkem 11 volných a 7 esterově vázaných karotenoidů. Asi třetinu až polovinu množství těchto látek v dužnině plodů představuje dipalmitát zeaxantinu (průměrně asi 114 mg/100 g), dále je přítomen palmitát β-kryptoxanthinu (3,3 až 6,9 mg/100 g), monopalmitát zeaxantinu (1,1 až 6,3 mg/100 g), volný zeaxantin (0,14 mg/100 g), β-karoten (2,4 mg/100 g) a jiné. V semenech kustovnice cizí představuje 83 % karotenoidů zeaxantin, dále je zastoupen β-kryptoxanthin, β-karoten, mutatoxanthin a malá množství dalších, dosud neidentifikovaných karotenoidů.

Vitaminy

Dále Wikipedie uvádí, že v plodech kustovnice cizí najdeme i vitamin B2 (riboflavin), B1 (thiamin) a vitamin C. Obsah vitaminu C se v suchých plodech pohybuje okolo 42 až 49 mg na 100 gramů a je srovnatelný s množstvím obsaženým v citrusových plodech. V čerstvých plodech je obsaženo asi 30 mg vitaminu C na 100 g. Vitamin B1 se zde vyskytuje v množství asi 0,35 mg na 100 gramů suché váhy, vitamin B2 pak v množství 0,46 mg. Rovněž je přítomen vitamin E (tokoferol).

Minerální látky

Ve Wikipedii se rovněž můžeme dočíst, že jsou plody godži bohaté na minerální látky. Představují v rámci ovoce jeden z nejbohatších zdrojů železa, zinku, manganu, mědi a chromu. V plodech importovaných z Číny byl zjištěn průměrný obsah železa 67 mg na 1 kg suchých plodů, zinku 110 mg, manganu 6 mg, mědi 8,3 mg, chromu 0,4 mg. Množství obsažené ve 20 g suchého godži představuje asi 25 % doporučené denní dávky zinku, 18 % mědi, 23–32 % chromu a 7–17 % železa. V plodech godži bylo dále zjištěno celkem 21 stopových prvků, mimo jiné selen a kobalt.

Další látky

Z dalších látek jsou dle Wikipedie přítomny flavonoidy (myricetin, kvercetin, kempferol, rutin a další), kumariny (skopoletin, kyselina p-kumarová), různé mastné kyseliny, glycerogalaktolipidy, derivát dopaminu lyciumid, deriváty fenolu a pyrrolu a jiné. Plody kustovnice cizí obsahují 1–2,7 % volných aminokyselin, mezi nimiž převládá prolin. Z nebílkovinných aminokyselin je přítomen taurin, kyselina γ-aminobutyrová a trimethylglycin (betain). Plody rovněž obsahují malá množství různých steroidů. Zajímavou obsahovou látkou je L-monomenthyl sukcinát. Je to látka bez chuti s fyziologicky ochlazujícím účinkem na organismus, obsažená také například v mátě peprné.

Wikipedie upozorňuje, že godži nabízené na trhu je v převažující míře nesprávně označováno jako plody kustovnice čínské. To však neodpovídá skutečnosti, neboť převážná většina godži pěstovaného v Číně a vyváženého do zahraničí jsou plody kustovnice cizí, případně vyšlechtěných kultivarů získaných hybridizací kustovnice cizí s vybranými jinými druhy kustovnic. Godži jsou tedy plody té samé kustovnice, která roste běžně zdomácnělá i v teplejších oblastech České republiky. A ačkoliv je godži poměrně často prodávané jako bio nebo případně jako plody sbírané z divokých rostlin v nedotčené přírodě, převážná většina plodů na trhu pochází z komerčních plantáží. V Číně navíc není bio zemědělství nijak uzákoněno a při pěstování se běžně používají pesticidy. V roce 2010 byl proveden rozbor 26 různých vzorků sušeného godži na obsah pesticidů. Výsledky studie byly závažné. Bylo zjištěno celkem 38 různých pesticidů, v průměru 11 na vzorek. Pouze 6 ze všech vzorků (včetně 2 nabízených jako bio) splňovalo povolené evropské normy pro maximální obsah reziduí jednotlivých pesticidů. Překročení normy se ve většině případů týkalo acetamipridu, v ojedinělých případech chlorothalonilu a propargitu. Pesticidy byly rovněž zjištěny ve 4 vzorcích prodávaných jako natural. Rovněž zpráva americké FDA (U.S. Food and Drug Administration) z března 2015 přináší přehled různých pesticidů zjištěných ve vzorcích godži od celé řady dovozců. Mezi zjištěnými pesticidy zde dominuje zejména acetamiprid, fenvalerát, karbendazim, triadimenol a fenpropathrin.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Jak se může používat kustovnice a Warfarin

Ti, kteří se léčí warfarinem, se musí vyhnout bobulím goji, protože existuje interakce mezi ní a léčivem. Dle provedených studií warfarin interaguje s lyciem, třezalkou, mangem, česnekem, sójovou omáčkou, goji a jinými. Byly hlášeny interakce u 80leté čínské pacientky, která konzumovala bylinkový čaj vyrobený z bobulí goji a užívala také warfarin (vyskytlo se u ní nadměrné krvácení). Další studie u jiného pacienta, který pil čaj goji a užíval warfarin, zjistila, že když přerušil konzumaci čaje z goji, doba krvácení byla stabilizována. Z čehož se tedy vyvodilo, že existuje určitá interakce mezi warfarinem a bobulemi goji a že by se mělo této společné konzumaci zabránit. Všichni pacienti užívající warfarin by měli být varováni před přijetím specifických opatření a nebezpečím některých potravin, které požívají, aby se vyhnuli nežádoucím účinkům. Vždy je nutné informovat ošetřujícího lékaře o každém doplňku nebo lécích, které užíváte.

Nežádoucí účinky

Bylo zjištěno, že bobule goji „soutěží“ s warfarinem o enzym CYP450 C29. Tento enzym je metabolickým kontrolním bodem, a pokud ho velké množství, dochází ke zpoždění ve zpracování. Tento enzym je nutný k rozpadu warfarinu a zpoždění ve zpracování warfarinu znamená, že léčivo nemůže plnit svou funkci a způsobuje větší riziko krvácení.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Dávkování goji

Doporučené denní dávkování pro dospělé osoby jsou asi dvě hrstky bobulí denně. Menší děti by rozhodně neměly konzumovat více než poloviční dávku. Vyšší míra konzumace vede k problémy se zažíváním. Odborníci nedoporučují jíst větší množství kustovnice před spaním, protože mohou nastat problémy s nespavostí. Budete-li dodržovat stanovenou denní dávku, nebudete mít žádné problémy. Blahodárné účinky kustovnice čínské můžete pozorovat již po několika týdnech užívání.

Recepty s goji

Tvarohový koláč s kustovnicí

Tvarohové koláče s kustovnicí jsou oblíbenou pochoutkou, která není náročná ani finančně, ani časově.

Ingredience: 150 g hladké mouky, 150 g másla, 80 g moučkového cukru, 1 žloutek, 1 vanilkový cukr, 1 lžička prášku do pečiva

Ingredience na polevu: 150 g moučkového cukru, 500 g tvarohu, 2 vejce, kustovnice, rozinky, brusinky

Postup: Z ingrediencí připravte těsto a to vtlačte do formy. Nezapomeňte formu vymazat máslem a vysypat moukou či vyložit pečicím papírem. Těsto nechte na šest minut předpéct na 180 °C a mezitím si připravte tvarohovou polevu. Je to velmi jednoduché, umíchejte tvaroh se žloutky a moučkovým cukrem. Vyšlehejte z bílků tuhý sníh a zamíchejte do tvarohu. Po šesti minutách vyjměte z trouby těsto a rozprostřete na něj tvarohovou směs. Tu ozdobte sušenými plody goji, rozinkami a brusinkami a nechte koláč ještě na 20 minut dopéct na 180 °C. Tip na závěr: aby plody změkly, nechte je předtím krátce namočené ve vodě.

Goji s müsli

Müsli patří mezí oblíbené a hlavně časově nenáročné pochoutky, které můžete konzumovat třeba každý den.

Ingredience: 250 g ovesných vloček, 50 g kustovnice čínské, 100 g směsi ořechů, mandlí a rozinek, 75 g přírodního třtinového cukru

Postup: Smíchejte vločky a cukr do většího hrnce a pražte do té doby, než se cukr rozpustí a vločky zezlátnou. Stále míchejte a přidejte kustovnici, oříšky a rozinky. Pokud vám v müsli chutná ovoce, čokoláda či cornflakes, dolaďte podle své chuti. Připravenou směs můžete zalít mlékem. Získá vynikající karamelovou chuť.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© Jeon Sang

odkaz na článek

. Kustovnice a Warfarin [online]. Warfarin-dieta.cz, . .



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.



Zajímavé články

Warfarin-dieta

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS