Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

WARFARIN

  

HODNOTY INR

  

DIETA

  

ALTERNATIVY

  

Jídelníček na týden

Vitamin K (vitamín K) je skupina lipofilních a hydrofobních vitaminů potřebných pro syntézu bílkovin, které umožňují dostatečnou úroveň srážení krve (koagulace). Potřeba vitaminu K, tedy množství, které je nezbytné k prevenci nedostatku v normálních podmínkách, je1 μg na kilogram tělesné hmotnosti za den. Při hmotnosti 60 kg potřebuje tedy osoba 60 μg vitaminu K denně. Typická výživa obsahuje 300 až 500 μg vitaminu K denně.

Rozpis potravin

Předpokládalo se, že většinu vitaminu K získáváme ve formě fylochinonů z rostlinných potravin. Ve skutečnosti více než polovina vitaminu K pochází ze zeleniny, zejména ze zelené listové zeleniny. Také mnoho různých druhů bakterií ve střevech může vytvořit vitamin K ve formě menachinonů. Přestože syntéza vitaminu K v trávicím traktu může přispět k potřebě určitého typu vitaminu K, tato dávka je menší, než se dříve předpokládalo.

Vitamin K – antihemoragický naftochinon –je rozpustný v tucích.

Hlavní zdroje vitaminu K: játra, zelenina, ovoce, kořeny, střevní mikroflóra. Denní dávka 1,0 mg. Svojí chemickou povahou je vitamin K chinon.

Biologický účinek: účast na koagulaci krve, účast na tvorbě kostní tkáně, protinádorová léčba.

Vzhledem k tomu, že je vitamin K syntetizován střevní mikroflórou, neexistuje u zdravého člověka nebezpečí primární hypovitaminózy. Existuje velké množství vitaminu K v produktech živočišného a rostlinného původu. Avšak vzhledem k tomu, že vitamin K patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích, je přítomnost tuku nezbytná pro jeho absorpci ve střevě, a to přinejmenším v malých množstvích.

Nedostatky: Nedostatek vitaminu K může vést k pomalejšímu srážení krve, k vnějšímu i vnitřnímu krvácení, ke snížení aktivity enzymů. U novorozenců se nedostatek vitaminu K projevuje formou hemoragické nemoci (zvýšené krvácení).

Vitamin K není jediná chemická látka, ale skupina chemicky příbuzných látek, které jsou uváděny na trh pod běžným názvem „vitamin K“. Za posledních 30 let prošel tento vitamin velkými změnami v oblasti vědeckého chápání jeho chemie a funkcí. V minulosti se členové rodiny vitaminu K tradičně nazývali vitamin K1, vitamin K2, vitamin K3. Tato terminologie převážně nahrazuje jiný soubor termínů, které popisují, že se v současné době vytváří složitější soubor sloučenin vitaminu K.

Další názvy pro tento vitamin jsou menadione; menafhton; menachinon; phylloquinone.

Vitamin K je vysoce respektován všemi lékaři vzhledem k jeho úloze ve zdravé koagulaci krve. Vitamin K se nachází přímo ve středu procesu srážlivosti. Pokud jsou potřebné koagulační faktory pro úspěšné uzavření rány, musí se nějak udržet na okolních tkáňových površích. Tuto „lepkavost“ jim dává chemická událost nazývaná karboxylace. Jedna z aminokyselin pro koagulaci krve se nazývá kyselina glumatická a je součástí koagulace krve. Druhý enzym, warfarin, působí jako antikoagulant a přeruší tento proces blokováním jednoho z těchto enzymů (epoxidová reduktáza). Když je tento enzym blokován, nelze vitamin K recyklovat, aby pomohl faktorům srážení krve k dosažení správné „lepivosti“. Jedincům s nadměrnou tendencí tvořit krevní sraženiny může antikoagulant, jako je warfarin, zachránit život. Objevy týkající se vlastností warfarinu vedly k modernímu chápání vitaminu K jako klíčové látky pro zdravou koagulaci krve.

Důležitým zdrojem vitaminu K je například petržel, zelí, špenát, růžičková kapusta, mangold, fazole, chřest, brokolice, zelí, hořčice, vrcholky okurky, tymián, římský salát, šalvěj, oregano, pórek, květák, rajčata a borůvky.

Fermentace potravinářských výrobků může být pro zvýšení obsahu vitaminu K v těle užitečná, například švýcarský sýr Emmental a norský sýr Jarlsberg jsou příkladem sýra fermentovaného bakterií Proprionibacterium a právě tyto bakterie mohou vytvářet velké množství vitaminu K. Vhodné jsou i fermentované sójové produkty, které jsou vedle japonské stravy také vydatným zdrojem vitaminu K.

Nejběžnějšími zdroji potravy jiné formy vitaminu K (K2) jsou maso a vejce. Také hodně druhů hlávkového salátu obsahuje velké množství vitaminu K. Někdy mohou mít vnější listy rostliny koncentrovanější obsah vitaminu K než vnitřní listy. Z tohoto důvodu stojí zato velmi pečlivě a jemně oloupat zeleninu a zároveň ji opláchnout pod tekoucí vodou, a také vyčistit ostatní listy a přidat je do jídla.

Pamatujte si, že všechny formy vitaminu K, včetně K2, prospívají našemu zdraví. Vitamin K je vitamín rozpustný v tucích, takže si ho naše tělo ukládá v tukové tkáni a játrech. Pozor, mražení potravin může zničit vitamin K, ale tepelné ošetření neovlivňuje jeho obsah.

Lidé, jejichž tělo nemůže absorbovat dostatek vitaminu K kvůli nemoci žlučníku, cystické fibróze, celiakii či Crohnově nemoci, mohou těžit spíše z multivitaminu obsahujícího vitamin K než ze samostatného vitaminu K.

Pozor, vitamin K blokuje působení léku warfarin. Tudíž byste měli užívat vitamin K, respektive potraviny, které jej obsahují, bez větších výkyvů.

Všeobecně vysokou hladinu vitaminu K obsahují:

  • zelený čaj
  • bylinky
  • špenát
  • řapíkatý celer
  • brokolice
  • kapusta
  • zelí bílé a kysané
  • hlávkový salát
  • fazolové lusky
Všeobecně nízkou hladinu vitaminu K obsahují:
  • kořenová zelenina
  • brambory
  • rýže
  • těstoviny
  • ovesné vločky
  • houby
  • cuketa
  • okurka
  • jáhly
  • pohanka
  • ryby
  • mléčné výrobky
  • ovoce
  • luštěniny
  • vejce
Bezpečné potraviny:
  • houby
  • jablka, hrušky
  • kořenová zelenina
  • brambory
  • mléko
Kontrolované potraviny:
  • bílé hlávkové zelí
  • maliny, ostružiny, kiwi
  • sušené ovoce
  • bylinky a zelené natě
Nestabilní potraviny:
  • drůbeží maso
  • hovězí maso

„Warfarinová dieta“ neznamená vyloučit potraviny obsahující vitamin K, ale zařazovat pravidelně všechny potraviny tak, aby byl příjem vitaminu K stabilní. Důležité je vyvarovat se nárazově nadměrného příjmu vitaminu K. Pokud v denním pokrmu navýšíte příjem potravin s vysokým obsahem vitaminu K, v dalším denním pokrmu musíte tyto potraviny omezit nebo nahradit potravinami s nízkým obsahem. V případě potíží s vyváženou stravou se obraťte na specialistu. Limit pro denní příjem 90 mikrogramů vitaminu K je orientační. O všech změnách v životním stylu, jídelníčku, užívání léků, zdravotním stavu vždy informujte svého lékaře.

Pozor na:

  • potravinové doplňky obsahující vitamin K,
  • velké dávky zelených a bylinných čajů (především kopřivového),
  • větší dávky rostlinných olejů s přidaným vitaminem K (především sójového),
  • alkohol i v malém množství,
  • léky bez lékařského předpisu,
  • kouření,
  • multivitaminové preparáty – velké dávky některých vitaminů ovlivňují účinek warfarinu,
  • průjmové, horečnaté onemocnění – vždy vyhledat lékaře.

Rekapitulace

Strava by měla vycházet ze zásad zdravé výživy, ze stravovacích návyků daného pacienta a dbát na to, aby byl příjem vitaminu K stabilní. Jak již bylo popsáno, mezi rizikové potraviny lze zařadit listovou zeleninu (zelí, kysané zelí, kapusta, špenát, čínské zelí, hlávkový salát, brokolice, květák) – lze pouze v malém množství, tedy například jako součást polévky, ozdoba. Kopr, řeřicha a petrželová nať obsahují rovněž vysoké množství vitaminu K, ale v minimálním množství v polévce či k dochucení rovněž nevadí.

Bez problému lze jíst kořenovou zeleninu (mrkev, celer, petržel, ředkvičky), rajčata, papriky, okurky, brambory, houby.

Ovoce jako citrony, ananas, jablka, banány, mandarinky, borůvky a další lze až na výjimky konzumovat (výjimkou je kiwi, sušené švestky, mango, maliny, ostružiny).

Co se týká masa, vyšší obsah vitaminu K má hovězí, kuřecí a krůtí maso. Zde ale hraje roli, jakým způsobem byla tato zvěř chována, krmena. Určitě se nedoporučuje tato masa vyloučit ze stravování, jen je potřeba je jíst v přiměřeném množství. Je vhodné zcela vyloučit játra a potraviny z nich vyrobené.

Při přípravě pokrmů se doporučuje využívat slunečnicový a řepkový olej. Olivový a sójový olej (obsahují větší množství vitaminu K) pak využívat jen v malém množství (lžička do salátu a podobně).

Luštěniny, jako je hrách, čočka, fazole, lze konzumovat v pravidelném množství tak, aby jejich příjem nekolísal (sóju, cizrnu – jen v menší míře, ne jako hlavní jídlo).

S cereáliemi (chléb a další pečivo) není problém, obsah vitaminu K je u nich nízký. Jedno vejce denně je také bez problému.

Důležitý je dostatečný pitný režim. Alkohol jen v rozumné míře (sklenka vína, 0,5 l piva denně). Z nápojů je vhodné se vyvarovat zeleného a kopřivového čaje, čajů s obsahem lékořice, bylinných čajových směsí.

V jídelníčku je vhodné sledovat kombinace potravin, zvolím-li pokrm s větším obsahem vitaminu K, pak další složky potravy musím volit z potravin s nízkým obsahem vitaminu K.

Je dobré vědět, že vzhledem k užívání warfarinu je nevhodné užívat léčivé rostliny, které snižují srážlivost krve a v kombinaci s tímto lékem mohou zvyšovat riziko krvácení, patří sem ginkgo biloba, ženšen pravý, brusinky, česnek, ploštičník hroznovitý, zázvor, lékořice. Pozor také na potravinové doplňky s obsahem koenzymu Q10, omega-3 mastných kyselin, probiotik a vyšším obsahem vitaminu A, E.

Z běžných volně prodejných léků používaných proti bolesti či teplotě lze bez problému užívat přípravky s obsahem paracetamolu. Je třeba se vyvarovat přípravkům s obsahem ibuprofenu či kyseliny acetylsalicylové. Dlouhodobější léčba bolesti musí být konzultována s lékařem, u některých léčiv jsou ze začátku nutné častější kontroly INR.

TIPY

Alespoň po dobu jednoho týdne zaznamenávejte svůj jídelníček, konzultujte jej s lékařem, který vám Warfarin předepisuje. Svého lékaře také předem informujte o každé závažnější změně své diety.

Dobrým příkladem rovnoměrného příjmu potravin s vitaminem K může být jedna porce směsi salátových lístků na oběd, jedna porce zeleniny bohaté na vitamin K v průběhu dne a jeden šálek zeleného čaje, ostatní potraviny by měly být vybírány jen mezi středními a nízkými zdroji vitaminu K.

Níže uvedený jídelníček je pouze orientační a vždy záleží na individuálním stavu jednotlivce. Káva k snídani je povolena.

Pondělí

Snídaně:

  • ovesná kaše (60 g vloček, 250 ml polotučného mléka, v případě potřeby voda), 1 lžíce čekankového sirupu a hruška (100 g)
Přesnídávka:
  • ovocný salát (100 g ananasu, 50 g banánu, 10 g dýňových semen)
Oběd:
  • mrkvová polévka (250 ml), rizoto s vepřovým masem (220 g) a sýrem (20 g), okurkový salát či kyselé okurky (100 g)
Svačina:
  • bílý řecký jogurt (100 g), černé olivy (3 ks), sušená rajčata (2 ks), lněné krekry (3 ks)
Večeře:
  • rybí filé na rajčatech (150 g), dýňovo-bramborové pyré (200 g)

Úterý

Snídaně:

  • 2 menší celozrnné rohlíky (120 g), tvarohová pomazánka s kapií a červenou paprikou (150 g)
Přesnídávka:
  • takzvaná studentská směs (10 g hrozinek, 10 g sušených brusinek, 10 g kokosových plátků, 10 g mandlí)
Oběd:
  • gulášová polévka (250 ml), žemlovka s tvarohem a jablky (300 g)
Svačina:
  • acidofilní mléko (150 ml) se strouhanou okurkou (100 g), drceným pepřem a česnekem, půl dalamánku
Večeře:
  • grilovaná zelenina (mrkev, celer, petržel, dýně, červená cibule, česnek, kedlubna, cuketa, slunečnicový olej), sýr feta (60 g), celozrnný chléb (100 g)

Středa

Snídaně:

  • 2 plátky chleba (120 g) s rostlinným tukem (10 g), plátkový sýr (55 g), rajče (100 g)
Přesnídávka:
  • müsli tyčinka s ořechy (40 g), mandarinka (50 g)
Oběd:
  • cizrnové kari (200 g), jasmínová rýže s hráškem (180 g)
Svačina:
  • plátek celozrnného chleba (60 g) s arašídovou pomazánkou (20 g), jablko (100 g)
Večeře:
  • vaječná omeleta s kukuřicí a červenou paprikou (200 g), rajský salát (100 g), žitný chléb (100 g)

Čtvrtek

Snídaně:

  • pohanková kaše (50 g pohanky, 200 ml mléka, 200 ml vody) se skořicí, lžící medu a jablkem (100 g)
Přesnídávka:
  • hroznové víno (150 g), mandle (10 g)
Oběd:
  • hovězí vývar s kořenovou zeleninou (250 ml), houskový knedlík (4 plátky), paprikový lusk plněný mletým masem, rajská omáčka
Svačina:
  • meloun (200 g), vepřová šunka nejvyšší jakosti (50 g), knuspi (2 plátky)
Večeře:
  • pomazánka z tvarohu a sardinek (150 g), celozrnné pečivo (100 g), míchaný zeleninový salát (150 g)

Pátek

Snídaně:

  • 2 menší dalamánky, máslo (10 g), 2 volská oka, ředkvičky (100 g)
Přesnídávka:
  • smoothie (menší jablko, mrkev, 10 g slunečnicových semínek)
Oběd:
  • grilovaný losos (100 g) s pečenou zeleninou (mrkev, celer, petržel, dýně, červená řepa), brambory (200 g), jogurtový dip s pepřem (je možná i majonéza, jedna malá lžička na dochucení, cca 50 ml)
Svačina:
  • hroznové víno (100 g), tvrdý sýr nakrájený na kostičky (30 g), knäckebrot (2 plátky)
Večeře:
  • fazole s mletým masem (80 g fazolí, 50 g hovězího masa, 100 g sterilovaných rajčat, 20 g cibule), celozrnná tortilla (2 ks), paprikový salát (100 g)

Sobota

Snídaně:

  • lívance z kefíru s žitnými vločkami a strouhaným jablkem (6 ks), pokapané javorovým sirupem a ozdobené vyšlehaným tvarohem s mákem či sezamem (1 lžička, cca 80 g)
Přesnídávka:
  • pomerančový džus (200 ml), pekanové ořechy nebo kustovnice (10 g)
Oběd:
  • květáková polévka (250 ml), guláš z vepřového masa s hráškem (200 g), bramborová kaše (200 g)
Svačina:
  • banán (100 g), ovesné sušenky (20 g), bílý jogurt (120 g)
Večeře:
  • brambory zapečené se sýrem (250 g), salát z červené řepy (150 g)

Neděle

Snídaně:

  • 2 tousty z celozrnného toustového chleba (4 plátky) s kečupem (20 g), 2 plátky sýra, 2 plátky šunky, čerstvé okurky (100 g)
Přesnídávka:
  • broskev, vlašské ořechy (10 g)
Oběd:
  • vývar s kořenovou zeleninou (250 ml), hovězí pečeně na česneku (100 g), bramborový knedlík (6 plátků), dušené kedlubnové zelí (150 g)
Svačina:
  • mléčný koktejl (150 ml mléka) s banánem (60 g) a borůvkami (40 g), jáhlové vločky (20 g)
Večeře:
  • polévka čočková (250 ml), opečený chléb (60 g)
Uvedený jídelníček je pouze orientační a vždy záleží na individuálním stavu daného jedince.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© Cicad

odkaz na článek

. Jídelníček na týden [online]. Warfarin-dieta.cz, . .



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis
Jméno
E-mail
Komentář

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

Připojit fotku

přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

ODBORNÁ ZPŮSOBILOST

Článek napsala zdravotní sestra Mgr. Světluše Vinšová.

Tento nástroj neposkytuje zdravotní poradenství. Viz další informace.

Lidé také čtou

Warfarin-dieta

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU